pacholek, -lka m. (mn. 1. -lci, -lkové, 6. -lcích) 1. (dř.) čeledín, zprav. u koní, kočí: selská čeleď byla složena z p-a, pohůnka, velké a malé děvečky; p. zapřáhl do vozu pár koní 2. (kdysi) pomocník v rozličných zaměstnáních ap.: katův p.; p-ci městského rychtáře; vorařský p.; loupežní rytířové s p-y (Čech); zbrojní p-ci (Jir.) prostí vojáci 3. hanl. a zast. člověk někomu podřízený, někomu sloužící vůbec; sluha, služebník; přisluhovač: hanl. p-ci okupačního režimu (R. právo); zast. dělat p-a vůle tvé (Tyl) 4. nář. mladý muž, zprav. statný, chasník 1: svobodný chasník čili p. (Herb.) 5. zhrub. špatný, ničemný, sprostý člověk (nadávka); darebák, ničema, holomek, mizera: jsou to falešní p-ci, nelze jim věřit; ten p. mizerná (Olb.); — pacholek, -lku m. (6. mn. -lcích) zast. tech. pachole 4