padák, -u m. (6. mn. -cích) 1. zařízení k zmírnění rychlosti pádu při seskoku n. shození z letadla: seskok p-em; let. brzdicí p. zkracující přistávání letadla, padáková brzda; zool. volná kůže vyvinutá u někt. savců podél boků (např. u letušky) a sloužící k padákovitému letu 2. poněk. zast. padací dveře: střešní p. 3. sklápěcí past n. součást pasti: chytat kuny do p-u; p. pasti 4. (j. 2., 4. -a) slang. výpověď ze zaměstnání: dostat p-a; → zdrob. k 1 padáček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): ve výši se otvíraly p-y; sport. slang. rána na branku vysokým obloukem