padati (1. j. -ám) (nář. pásti, 3. j. pade) ned. 1. být v pohybu shora dolů způsobeném vlastní váhou: kámen padal ke dnu propasti; taška padá se střechy; jablko padá se stromu na zem; sníh padá (pade Hol.); dítě padá se schodů; voda padá na mlýnské kolo; bomby padají na město dopadají; všechno mi padá z ruky, přen. jsem neobratný, přen. něco (plán, podrobnosti ap.) padá pod stůl přestává se s tím počítat, brát na to zřetel; ♦ i kdyby šídla padala n. trakaře padaly (expr.) za každého počasí, za všech okolností; jablko nepadá daleko od stromu (pořek.) dítě bývá takové, jací jsou (byli) jeho rodiče; kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá (přísloví) 2. (~; kam: odkud) přecházet do nižší polohy, pohybovat se do nižšího prostoru; klesat 1 (op. stoupat, zdvihat se): vlasy mu padaly do čela; padat někomu s prosbou k nohám; p. na kolena (expr.) klekat; závoj padá s ramen; opona padá; padali jsme (v kleci na dole) černou jamou (Maj.); přen. padá děvče hloub a hloub mravně upadá 3. bezvládně ztrácet svislou polohu; klesat 3, kácet se: hlava mu padá (na prsa); p. hladem, únavou; raněný padá k zemi; podťatý strom padá; padající kuželky; zeď padá boří se, hroutí se; kniž. svět padá v trosky řítí se; přen. p. pod tíhou starostí; ♦ stát a p. s něčím být na něčem závislý 4. hromadně umírat v boji ap.; (čím; ~) hynout: tisíce vojáků padalo v boji za vlast; – lidé padali morem; dobytek začal p. nedostatkem píce; zahr. padání ohýbání a hynutí mladých rostlinek působené plísní 5. uvolňovat se ze svého místa; vypadávat, odpadávat: zuby, vlasy padají; jablka padají; na podzim padá listí; omítka (ze zdi) padá; ♦ šupiny mu padají z očí prohlédá 6. pozbývat na úrovni n. na síle; klesat 2 (op. stoupat): stráň, cesta padá do údolí svažuje se; ceny zboží padají jsou stále nižší; cenné papíry padaly měly stále nižší hodnotu; p. hlasem na konci věty snižovat výši hlasového tónu 7. pozbývat moci, vlivu, významu; pozbývat platnosti, oprávnění: pevnost padala za pevností byla dobývána; – nařízení padá ruší se, ztrácí platnost; návrhy, předpoklady padaly byly opouštěny 8. (z koho, čeho, komu z čeho) přestávat tíživě doléhat; spadat (ned.): starost, úzkost, únava ze mne padá; tíha mu padá z prsou, ze srdce ulevuje se mu 9. (na koho) s tíhou doléhat, a tím nějak postihovat; dopadat: tíha starostí, únava na mne padá zmocňuje se mne; strach, stesk na nás padá tíží, tísní nás; ♦ tady na mne všecko padá je mi tu úzko; to nepadá na váhu nemá význam, není důležité 10. úderem (prudce) dopadat, s úderem se uskutečňovat, zprav. často za sebou: rány kladivem, výstřely padaly ozývaly se; padaly facky (ob. expr.) nastala rvačka; (v prvním poločase) padaly branky, góly; přen. ve škole dnes (při zkoušení) padaly pětky; padaly narážky, otázky byly vyslovovány 11. (kam) prudkým pohybem narážet; poněk. zast. prudkým pohybem vnikat; vpadat: p. někomu do náruče, kolem krku začínat ho objímat; závodník padá do cílové pásky; – posel padá do dveří; zast. potok padá do řeky (Hol.) vlévá se; přen. p. někomu do řeči vlastními slovy zasahovat; housle padají do noty přidávají se; ♦ p. někomu (s něčím) do noty dělat, říkat něco, přicházet s něčím vhod; řidč. p. (někomu) (čast. bít) do očí (Bozd.) být nápadný a tím na sebe upozorňovat 12. (kam) ocitat se v něj., zprav. nepříznivém postavení n. stavu; upadat: p. do rukou nepřítele, podvodníka; p. v nemilost; p. do dluhů, do záhuby 13. (kam; na koho, co) zasahovat, pronikat: stín již padá do údolí; světlo mu padalo do očí; odlesk jeho slávy padá i na jeho rodinu; dřímota padá na víčka; zř. p. do zrzava (Hol.) přecházet, mít nádech 14. poněk. zast. (na koho, co) vztahovat se (zprav. nepříznivě), týkat se (koho, čeho), postihovat (koho, co), spadat (ned.); (kam) (svým zařazením) náležet, patřit, spadat (ned.): na vás ta řeč, ta narážka nepadá; to narí na vás nepadá; – ta událost padá do r. 1620; ta věc nepadá do jeho oboru; jsem jiný než ostatní, nepadám mezi tu obyčejnou chasu (Svět.); ♦ kletba, zodpovědnost, hanba padá na jeho hlavu 15. poněk. zast. řidč. (na co, koho) být něčím zabrán: neděle padaly na návstevy (Kos.) byly věnovány; p. někomu na obtíž stávat se obtížným; kniž. p. v oběť, za oběť (něčemu, někomu) stávat se obětí, být obětován 16. (komu; na koho) při něj. rozhodování n. rozdělování připadat, být určován pro někoho: padala mu karta a jeho výhry rostly (Bass) dostával dobré karty, pro něho výhodné; – volba padá na něho ○ předp. do-, na-, o-, od-, po-, pro-, pře-, při-, roz- se-, s-, u-, v-, vy-, za-; → nás. padávati; — dok. padnouti