padlý příd. 1. takový, kt. padl v boji: odkaz p-ch bojovníků; Pochod p-ch revolucionářů 2. řidč. (o zvířeti) pošlý, uhynulý: kostry p-ch zvířat (v poušti) (R. Svob.); mysl. p-á zvěř uhynulá (jinak než ulovením) 3. řidč. (o sněhu) čerstvě napadaný: bělostná peřina p-ého sněhu (Jir.); běžné jen v přirovnání (bílý) jako p. sníh 4. takový, kt. pozbyl cti (zvl. o ženě); takový, kt. pozbyl moci ap.: vzít na milost p-ou osobu; p-á dívka, ženština; – p-á vláda; náb. p-í andělé ďáblové 5. ob. v ust. spoj. na hlavu, na rozum p. hloupý, nerozumný, pošetilý, zpozdilý, potřeštěný: není na hlavu p., aby to nepochopil; to by musil být na rozum p., aby to udělal; — zpodst. padlý, -ého m. voják padlý v boji: pomník p-ch