padouch, -a m. (5. j. -u, mn. 1. -ši, řidč. -chové, 6. -ších) hanl. bezcharakterní, podlý člověk; ničema, bídák, lotr, darebák, hanebník, podlec: uniknout z rukou p-a; byl to p. a darebák; → expr. zdrob. *padoušek, -ška m. (Jir.)