pak I, -u m. (6. mn. -cích) (z něm.) zast. ob. balík: těmi paky jsme ani nehnuli (Her.); → zdrob. páček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): p. tabáku; — paky, -ů m. pomn. poněk. zast. ob. věci, svršky, majetek: seberte své paky a už ať jste venku (Poláč.); — v. též haky paky a saky paky