památník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. kniha, do kt. se zapisují známí na památku, zprav. děvčeti; zast. soubor lístků s takovými zápisy: napsat verše do p-u; zast. kreslit lístek do p-u (Tyl) 2. kniž. socha, sloup (n. stavitelské dílo ap.) postavené na oslavu, na památku někoho, něčeho; pomník: slavnost odhalení p-u; Národní p. na hoře Vítkově (v Praze) (dř. P. národního osvobození); P. národního písemnictví (na Strahově) literární muzeum 3. co pochází z minulosti a připomíná ji: Vyšehrad, p. staré české slávy †4. oslavný pamětní spis, sborník: P. České akademie; → zdrob. k 1, 2 památníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách): dívčí p-y; – p-y padlých v květnové revoluci