pamětlivý příd. (v přísudku a v doplňku též tvary jmenné -v, -va, -vo) 1. kniž. (čeho, koho) mající (při svém jednání) něco, někoho na paměti, na zřeteli: dbalý: být p-v něčích slov, něčí rady, svého slibu pamatovat na ně; musíme být p-vi (toho), že závazky je třeba plnit; člověk p. svého poctivého jména (John) †2. pamatující, nezapomínající, vzpomínající: p-í pozůstalí (Čech); přen. (hrad), který p-v byl bojů bohatýrských (Zey.) svědkem; → přísl. *pamětlivě: p. rovná svůj oděv (Kop.); → podst. *pamětlivost, -i ž. (Kop.)