pandero, panděro, -a s. (ze špan.) zhrub. břicho (zvl. velké, tlusté): cpát si p.; mít plné p. být najeden, syt; nenasytné p.; co ty, vykrmené p. (Vrchl.) (nadávka tlustému člověku); → expr. zdrob. *pandérko (Kos.), *pandírko (Lid. nov.), *panděrečko (Lid. nov.), -a s.