panika [-ny-], -y ž. (z fr. driv. řec.) náhlé a zprav. bezdůvodné hromadné zděšení, působící zmatek: p. vyvolaná záměrně rozšířenou nepravdivou zprávou; dav podlehl (propadl) p-ce; nastala (vypukla) všeobecná p.; být zachvácen p-ou; zabránit p-ce; panický příd.: p. strach; p-é zprávy poplašné; p. útěk, ústup zmatený; p. výkřik zděšený; → přísl. panicky: p. prchat