panovačný příd. snažící se n. projevující snahu o opanování, ovládání jiných; vládychtivý, pánovitý: p-é paničky; p-á povaha; p-é choutky diktátorské; → přísl. panovačně: mluvit p.; → podst. panovačnost, -i ž.: sklon k p-i