papež, -e m. (1. mn. -ové) (papežka v. t.) (z něm. driv. řec.) círk. hlava římskokatolické církve; Svatý otec: římský p.; přen. p. bláznů (Ner.) volený při středověkých satirických hrách; expr. být neomylný jako p. naprosto; to nesnese ani p. (Jir.) nikdo; zř. hudební p. (Ner.) autorita; ♦ ob. expr. ať jsem p. vyjadřuje nedůvěru k jistému tvrzení, nesouhlas s ním, pochyby ap.; ty než si domek postavíš, to já dřív budu p-em (Maj.) nebude to nikdy, bude to velmi dlouho trvat; dřív než řekneš p. (Bran.) ihned