paradigma [-dy-], -tu s. (z řec.) řidč. kniž. příklad, vzor (např. z dějin n. ze života): výstražné p. necitelnosti; jaz. typ, vzor skloňování n. časování, soubor tvarů skloňovaného n. časovaného slova; -digmatika [-ty-], -y ž. 1. jaz. nauka o tvarech se zřetelem k typům, vzorům 2. jaz. soubor paradigmat; -digmatický příd.: jaz. p-é tvary; → přísl. -digmaticky