parník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) loď poháněná parním strojem n. turbínou: říční, námořní, oceánský p.; osobní, nákladní, vlečný p.; jet na p-u, p-em; → zdrob. parníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)