partikulární [-ty-] příd. (z lat.) kniž. částečný, dílčí: p. zájmy zvláštní, sobecké; hist. p. škola středověká městská škola (podřízená universitě); hist. práv. p. právo platné jen pro urč. území, urč. stav ap.; → podst. partikulárnost, -i ž.: p. staré dělby práce