pastýř, -e m. 1. (též pastýřka v. t.) kdo se zabývá pasením dobytka; pastevec: obecní p.; troubení p-ů; ♦ jaký p., takové stádo (pořek.); komu čest, tomu čest, p-ovi hůl (přísloví) každému patří přiměřená pocta 2. círk. (o Kristu, knězi) ochránce, vzdělavatel lidu: duchovní p.; být dobrým p-em lidu; → zdrob. k 1 pastýřek, -řka, expr. pastýřeček, -čka m. (mn. 1. -ové, -ci, 6. -cích)