patřičný příd. poněk. kniž. vhodný, náležitý, přiměřený, příslušný: dát něco na p-é místo; dát, uvést něco do p-ého stavu; dát p-é rozkazy; dostal p-ou odměnu; ♦ držet někoho v p-ch mezích nepřipustit, nedovolit mu výstřelky, nepřístojnosti, nevhodné chování; → přísl. patřičně: p. odpovědět; → podst. patřičnost, -i ž.: p. projevu