patent, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. oprávnění k výlučnému zužitkování vynálezu; vynález právně chráněný: udělení p-u; – pracuje na novém p-u; práv. státní uznání původci, že vynález je jeho dílem, z čehož mu příslušejí odměny a výhody 2. hovor. expr. (nač) výsada: má p. na rozum, chytrost zná, dovede to jen on 3. hist. druh právní normy, zprav. vydané panovníkem: císařský, královský p.; toleranční p. 4. zast. úřední listina o něj. rozhodnutí, jmenování, ustanovení ap., dekret: důstojnický p.; konzulský p.; loď. lodní p. listina s hlavními údaji o lodi a majiteli, která opravňuje loď nést vlajku státu, který patent vydal †5. veřejný list, dopis (Wint.) 6. nář. druh bramborového pečiva (Preis.) 7. text. slang. pružná oboulícní pletenina vzniklá střídáním ok pletených hladce a obrace; — patentní, patentový v. t.