patník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) ochranný kámen, obyč. postavený u silnice, na rozích budov, u vrat ap.: silniční p.; nárožní p.; zhrub. hloupý jako p.; → zdrob. patníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)