patriot, -a (†patriota, -y, Jir.) m. (1. mn. -i, řidč. -é) (patriotka, -y ž.) (z lat. driv. řec.) poněk. kniž. vlastenec: čeští p-i; uvědomělý p.; lokální (řidč. místní) p. nadšenec pro jedno místo, pro jeden kraj; patriotický [-ty-] (*patriotský Havl.) příd. vlastenecký: p-é povstání; p-é písně; p-á poezie; přísl. patrioticky: p. zanícené básně; podst. patriotství, s. řidč. patriotismus (Neum.)