patrný příd. 1. takový, kt. je vidět, dobře pozorovatelný; zřejmý, zřetelný, očividný: sotva p-á skvrna na šatech; podoba zcela p-á; jeho vliv byl p.; přijmout zprávu s p-ou radostí; ve spoj. je, bylo p-o, že... *2. významný, důležitý: porážka neměla patrnějších následků (Pal.); je to věc nepatrná i p-á (Šmil.) *3. dost velký, značný: náklad na školu nebyl příliš p. (Ner.); → přísl. patrně, patrno v. t.; → podst. patrnost v. t.