pečlivý příd. 1. projevující péči; starostlivý, dbalý 2, bedlivý 1, pozorný, opatrný: p-á matka, dcera; p. hospodář, lékař; p-á Marta 2. prozrazující péči, s péčí vykonaný: p-é nastudování skladby; dostalo se mu p-ého vychování; p-á korektura; p-á příprava svědomitá; p-é ošetřování †3. být pečliv (oč; čeho; nač) být dbalý, bedlivý čeho, pečovat, starat se o něco: jsem p. o své zdraví (Ner.); od přátel, blaha mého p-ch (Šaf.); byli p-i na oblek a čistotu (Svob.); → přísl. pečlivě: p. se starat o dítě; p. vychovaný; p. přičesaný; → podst. pečlivost, -i ž. péče, starostlivost: s nevšední p-í