pepř, -e m. (z lat.) 1. drobný plod pepřovníku černého užívaný pro svou palčivou chuť jako koření: zrnka pepře; mletý, tlučený p.; hovězí maso na pepři; přen. přidat do zábavy pepře učinit ji ostřejší; hovor. oblek z látky p. a sůl šedobíle a šedohnědě kropenaté; zbož. černý, bílý p.; p. ocasatý kubéba 2. plod jiných rostlin obsahující pálivé silice: černošský p.; p. turecký, indický paprika; španělský p., přen. rákoska, výprask (Herrm.); — pepřový příd.: p. keř; p-á zrnka; p-á chuť; potrav. p-á silice z nezralých a usušených plodů černého pepře; → přísl. pepřově: p. šedý