pergamen (†pergament Třeb., Čech), -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat. driv. z místního jm. Pergamon) 1. zvířecí kůže upravená k psaní; listina z takové kůže: p. z oslí, ovčí kůže; rukopisy psané na p-u; kniha vázaná do p-u; kůže vysušená, žlutá jako p.; to bude pláténko jako pergament (Něm.); – staré p-y uložené v archívu; přen. p. tváře (Maj.) žlutost 2. pergamenový papír (zbož.); → expr. zdrob. k 1 *pergamének, -nku m. (Havlasa); — pergamenový (†pergamentový Klicp., Čech) příd.: psát na p-é blány; p-á listina; přen. p. vrásčitý obličej (Čech) žlutý; zbož. p. papír matný tuhý papír nepropouštějící tuky a tekutiny; → přísl. pergamenově: tváře p. zažloutlé (Herb.)