permanentní příd. (z lat.) kniž. stálý, trvalý, nepřetržitý: mít něco v p. evidenci; p. služba v lékárně; p. lístek do divadla; fyz. p. magnet trvalý; zbož. p. barvivo neměnící na světle odstín; → přísl. permanentně: p. fungovat; → podst. permanentnost, -i ž. permanence 2