peroutka, -y ž. (2. mn. -tek), řidč. peroutko, -a s. (mn. 2. -tek, 6. -ách) 1. zast. a obl. ptačí křídlo, peruť, kosinka: smést prach p-ou; ♦ chodí, jako když mu p-a přistřihnou (Rais) smutný, zarmoucený 2. svazek per k mazání pečiva před pečením i při pečení; mašlovačka (ob.): mazat buchty p-ou 3. nář. větvička se zpeřenými listy: p-y trávy (Glaz.); → zdrob. *peroutečka (Hol.), *peroutinka (Hol.), -y ž.