peruť, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -ti, -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi) 1. kniž. a bás. ptačí křídlo (často k obraznému vyjádření duševních hnutí ve spoj. s abstraktním podst. jm. n. k obraznému vyjádření ochrany ap.): pták rozpjal p-ě; mávat rukama jako p-ěmi; přen. tmavá p. noci; spěchat na p-ích lásky; pocítit závan p-í smrti; umění nesené p-ěmi inspirace; žít pod ochrannými p-ěmi rodičů 2. voj. (dř.) letecká jednotka 3. zast. loď. plochá část kormidla, kterou se mění směr plavby, ploutev 2; → zdrob. k 1 peruťka, expr. *perutečka (Heyd.), *perutěnka (Jak.), -y ž.; — v. též peroutka