persekuce, perzekuce, -e ž. (z lat.) pronásledování (pro příslušnost národní, rasovou, politickou ap.): národní a náboženská p. v Cechách po Bílé hoře; rasová, politická p.; oběť fašistické p.; persekuční, perzekuční příd.: p. akce; p. prostředky; → přísl. persekučně, perzekučně: p. zakročit