pes, psa m. (psice v. t.) 1. šelma chovaná odpradávna jako pomocník člověka při lovu, k hlídání ap., pes domácí (zool.): hlídací p.; lovecký, honicí, stavěcí p.; policejní p.; řeznický, ovčácký, tažný p.; vzteklý, prašivý p.; p. hlídá, štěká, vrčí, kouše; p. uvázaný u boudy; pustit psa z řetězu; poštvat na někoho psy; okřiknout psa; pozor, zlý p.!; často v ust. přirovnáních: honit, plísnit, dřít, zastřelit někoho jako psa krutě, necitelně; zkusit, mít hlad, být živ bídně, zajít jako p.; být poslušný, věrný, vzteklý jako p., expr. připadat si jako prašivý p. (o vyhnaném, vyobcovaném člověku); jde za ním jako p. (čast. pejsek) věrně, oddaně; být na někoho jako p. krutý, bezohledný; vypadá jako spráskaný p.; zahrabali ho jako psa bez piety; expr. v ust. spoj. pod psa: střílet, recitovat ap. pod psa velmi špatně; mají se rádi jako p. s kočkou, jsou na sebe jako p. a kočka nesnášejí se; ob. jde mu to jako psovi pastva vůbec ne; zajít jako p. u cesty osaměle, bez pomoci; (ani) p. by od něho kůrku (chleba) nevzal je v opovržení; každý p. jiná ves jde o různé, k sobě se nehodící věci, ale pojaté do celku; to by ani p. nežral je to velmi špatné; ani p. o něho nezavadí nikdo si ho nevšimne; ani p. po něm neštěkne nikdo si na něho nevzpomene; dnes je venku, ani psa by nevyhnal velmi ošklivé počasí; v tom je zakopaný p. v tom je ta potíž; v pořek. a příslovích mrtvý p. neštěká zabitý člověk nemůže nic prozradit; p. štěká, jak umí každý mluví, jak se naučil, jak je navyklý; kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde důvod k výtkám, k pronásledování se snadno najde; mnoho psů zajícova smrt přesile nelze odolat; zool. rod šelem Canis (např. pes domácí, vlk, šakal, dingo); mysl. měkký p. 2. samec psovité šelmy vůbec: p. vlčí, liščí, šakalí 3. expr. bezohledný, krutý člověk: být p. na někoho; šéf je p.; přen. život je p. 4. expr. nadávka, dř. zvl. příslušníkům jiného náboženství, národa ap.: nevěřící, kacířský p. 5. div. slang. bezvýznamná, krátká role; čokl (slang.): hrát občas nějakého psa nadivadle, ve filmu; zdrob. psík, -a (6. mn. -cích), psíček, -čka (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích) m.; pejsek v. t.