pilný příd. 1. projevující píli; horlivý, snaživý, pracovitý, přičinlivý (op. líný, lenivý): p., nejpilnější žák, pracovník; být p-á jako včelička; p-é ruce; p-á čtenářka kt. hodně, vytrvale čte 2. o píli svědčící, s pílí, často, vytrvale konaný: p-á práce usilovná; p-á příprava důkladná; p-é chození do přednášek vytrvalé, stálé; p-é zalévání †3. pečlivý, pozorný, bedlivý: p-é domácí ošetření (Ner.); dávat p. pozor na všecko (Něm.) †4. být pilen (čeho) horlivě o něco dbát, usilovat, horlivě něco vykonávat: buďte p-i toho, aby se lidé vzdělávali (Hol.) 5. naléhavý, nutný, neodkladný, spěšný: mít p-ou práci; p. případ; nemít nic pilnějšího na práci; o žních, v nejpilnějším čase (Preis.) kdy je nejvíc spěchu, shonu; pošt. přednostně n. rychle odbavovaný, dopravovaný: p. telegram, telefonický hovor; p. balík; úř. p-é označení spisů vyžadujících naléhavého vyřízení, "spěchá"; — zpodst. pilno, -a s. spěch, chvat: zprav. ve spoj. mít p.; → přísl. k 2-5 pilně: p. pracovat, studovat s pílí; p. se chystat na cestu horlivě; p. číst hodně, často, vytrvale; – kniž. hledět sobě p. práce; – zast. vystříhat se p. chyb (Svět.) bedlivě; – zast. p. prosit o pomoc (Jir.) naléhavě; – zast. vydat se p. na cestu (Lier) spěšně, kvapně; pošt. p. označení pilné (spěšné) zásilky ap.; pilno: je (tu) p. je mnoho shonu, spěchu; na polích teď není p.; → podst. k 1, 3, 5, pilnost, -i ž.: p. a pracovitost píle 1; učit se s vytrvalou p-í; psát úkol z p-i navíc, jako projev zvl. píle; – zast. věnovat (článkům) obzvláštní p. (Havl.) pečlivost, pozornost; – zast. pro p. a nebezpečnost věci račtež naříditi vyšetření (Ner.); zast. prosil s nejvyšší p-í (Pal.) naléhavostí; — v. též napilno