pirát, -a m. (z lat. driv. řec.) námořní loupežník; korzár: obávaní mořští p-i; přen. hanl. p-i silnic bezohlední motoristé; p-i společnosti bezohlední kořistníci; pirátský příd.: černá p-á vlajka; p-á výprava; přen. hanl. p. letecký útok bezohledný; p. stát násilnický, výbojný; – P-é pobřeží; → přísl. pirátsky: p. přepadat; → podst. pirátství v. t.