pisklavý, písklavý, řidč. pískavý příd. vydávající pískot n. pískající; pištivý: p. zvuk, tón; ostrý p. hlásek pronikavý; p. smích; pískavý dech; zool. komár pisklavý; → přísl. pisklavě, písklavě, řidč. pískavě: p. se zasmát; pára pískavě unikala; → podst. pisklavost, písklavost, -i ž.