pitomec, -mce, řidč. pitoma, -y m. hanl. pitomý člověk, velký hlupák: který p. to udělal?; nadal jim p-ů; p-a kuchař (Poláč.); → expr. zdrob. pitomeček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích): dělá ze sebe p-a