plastický [-ty-] příd. (z řec.) 1. provedený trojrozměrně, prostorově: p-á výzdoba stropu; p-á figurální řezba; p. znak; zeměp. p-á mapa reliéfní model urč. území; med. p-á operace sloužící k úpravě n. obnově vadných n. poškozených částí těla; p-á chirurgie zabývající se touto rekonstrukcí 2. působící dojmem trojrozměrnosti, vyvolávající prostorový vjem: p-é vidění; p. film stereoskopický; p. zvuk stereofonický 3. kniž. výstižný, výrazný, názorný: p-é líčení; p-é literární podání doby; p-á postava románu působící životně 4. tvárný, tvárlivý, poddajný: chem. p-é hmoty vysokomolekulární hmoty, kt. se zpracovávají teplem n. tlakem, tzv. umělé; odb. p-á výbušina s přísadou umožňující tvarování; → přísl. plasticky: p. vyzdobit; – p. líčit, vystihnout; – p. se poddávat tlaku; → podst. plastickost v. plastičnost