pleniti ned. (3. mn. -í) 1. olupovat bezbranné obyvatelstvo, zvl. na válečném tažení; drancovat 1, kořistit 1, olupovat, vykrádat: císařští pálili a plenili; válečné plenění a vraždění ve středověku 2. (co) ničit, pustošit, rabovat, vykořisťovat: za okupace byla naše země hospodářsky pleněna; přen. p. srdce, citový život; – odb. těžit, dobývat nehospodárným způsobem: p. lesy, uhelná ložiska *3. (co) plít, mýtit: p. býlí (Dyk) 4. horn. odstraňovat výstroj v opuštěných důlních dílech ○ předp. na-, po-, vy-, z-; → nás. plenívati (o) bez předp.