plnoletí, -í s. poněk. zast. plnoletost, zletilost: dosáhnout p.; den p.; plnoletý příd. zletilý: stát se p-m; uznat za p-ou; → podst. plnoletost, -i ž. zletilost: dosáhnout p-i; den p-i; domáhat se p-i