plodina, -y ž. (zprav. mn.) 1. odb. užitková rostlina, zprav. pěstovaná hospodářsky, a její plod: pěstování zemědělských plodin; kukuřice, důležitá hospodářská p.; vývozní p-y; průmyslové p-y; sběr lesních plodin †2. vše, co plodí příroda: rozmanitost ve p-ách půdy zemské (Pal.) †3. výtvor, dílo, plod 4: p-y národního básnictví (Šaf.); → expr. zdrob. k 1 plodinka, -y ž.