ploditi ned. (3. mn. -í, trp. -zen) 1. (co; ~) vydávat, nést plody 1, plodiny; rodit: p. ovoce, obilí; zahrada s bohatě plodícími stromy 2. (koho, co) přivádět na svět (děti n. mláďata); rodit: p. děti, potomstvo; plození mláďat; přen. doba plodí hrdiny; biol. dávat vznik zárodku 3. řidč. kniž. (co) poskytovat jako přírodninu n. jako výrobek: země plodící drahé kovy; z Kuby, která plodí cukr (Pilař) 4. (co) být příčinou něčeho, mít za následek něco; působit, vykonávat, budit: p. zmatky, mrzutosti, zkázu; p. nenávist, zlo; jedna chyba plodí druhou; imperialismus plodí války; p. ostudu dělat, tropit 5. kniž. (co) (literárně) tvořit, spisovat: bude moci český spisovatel nyní více p. (Ner.) ○ předp. na-, o-, roz- se, vy-, z-, za-; → nás. plodívati