ploský příd. poněk. zast. 1. rovný, plochý 1, placatý, zploštělý: p. hrudník; p. obličej;. p-é chodidlo; p-á noha s plochým chodidlem; p-á láhev, p. kámen; p. nos rozplesklý, placatý; tech. p-é kladivo; zool. okružák p. *2. povrchní, plochý 3: p-é výrazy (Hol.); žití všední a p-é (Vrchl.); →. přísl. *plosce, *plosko (Krásn.); výběžek p. ukláněl se v jezero (Vrchl.); → podst. ploskost, -i ž.