pluh (zast. a nář. plouh), -u m. (6. mn. -zích) 1. nářadí, jímž se orá, rozrývá a obrací půda: oráč kráčel za pluhem; vyorat brázdu pluhem; podmítání pluhem; parní p.; traktorový p.; vrátit se k pluhu, přen. k polnímu hospodářství; tech. strojní zařízení k shrnování hmoty (nejč. uhlí) s pásového dopravníku; sněhový p. zařízení k odklízení sněhu 2. sport. slang. plužení †3. stará polní míra (Jir.); → zdrob. k 1 ploužek, -žku m. (6. mn. -žcích)