plurál, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat.) jaz. množné číslo: p. podstatných jmen; p. majestatikus (pluralis maiestaticus) 1. os. mn. místo j. v slavnostních projevech panovníků; plurálový, řidč. plurální příd.: jaz. p-ý tvar; p-é koncovky; polit. dř. p-ní volební právo při kt. mohl jedinec mít několik hlasů