početný příd. 1. počtem hojný; četný: p-á delegace; p-é zastoupení; p-á rodina s mnoha příslušníky, hlavně s dětmi 2. poněk. zast. týkající se počtu; početní: být v p-é nevýhodě; p-á převaha (Vach.); → přísl. početně v. t.; → podst. početnost v. t.
početný příd. 1. počtem hojný; četný: p-á delegace; p-é zastoupení; p-á rodina s mnoha příslušníky, hlavně s dětmi 2. poněk. zast. týkající se počtu; početní: být v p-é nevýhodě; p-á převaha (Vach.); → přísl. početně v. t.; → podst. početnost v. t.