pořád přísl. 1. (též zast. pořáde, poněk. zast. ob. porád, nář. pořádejc Herrm., pořádem Herb. aj., pořadem, pořádkem Nov.) stále, neustále, ustavičně: p. dokola; je p. sám; je p. stejný; p-e jen opakoval... (Jir.); nezastavuj se porád (Preis.); p. prší každou chvíli, velmi často; ob. p. je to lepší než něco jiného stále ještě; ♦ aby měl člověk p. ruku v kapse vydával peníze; mele p. stejnou písničku, mele p. svou nepřetržitě o něčem mluví, tvrdošíjně hájí svůj názor a nevšímá si ostatních †2. za sebou, po sobě: rozkázal, aby k němu žádný po tři dni p. zběhlé nechodil (Jir.)