pořad, -u m. (6. j. -u) 1. předem stanovený sled náplně něj. slavnosti, kulturního podniku ap. n. vůbec něj. činnosti konané za účasti veřejnosti; program: p. slavnostního večera, sportovního odpoledne; sestavit p.; poslední číslo p-u; p-y pražských kin, vzít hru z p-u divadla; rozhlasový, hudební p.; p. schůze, jednání; dát něco na (denní) p.; publ. problém se dostává na p. dne stává se aktuálním 2. (6. j. též zast. a v ust. spoj. -ě) pořadí 1, postup 1, pořádek 3: časový p.; v tomto p-u; v přesném p-ě (Jir.); ust. spoj. brát něco po p-ě po pořádku, za sebou, ne na přeskáčku; zeměměř. polygonový p.; jaz. p. členění výpovědi pořadí, v kt. za sebou následují východisko a jádro výpovědi: objektivní, subjektivní p.; práv. p. práva rozhodování (sporné věci) cestou soudní: odkázat na p. práva; uplatňovat nárok p-em práva (civilního)