požár, -u m. 1. velký zhoubný oheň (ve význ. 2): p. domu, města; lesní p.; p. vypukl, vzplanul; p. se rozšířil; hasit, lokalizovat p., vznítit se p-em, přen. (o něčem živelném, prudce n. ničivě se projevujícím:) p. vášně; p. revoluce; válečný p.; rozpoutat světový p. válku; les. pozemní p. 2. poněk. zast. řidč. lesk 1, záře (zprav. něčeho žhavého); oheň 6: rudý p. pochodní (Tyl); praskot slunečního p-u (K. Čap.) žáru; hvězdy p-y házely (Něm,); poslední p. (dne) kvapně hasne (Mácha) 3. zast. a nář. mn. p-y zamlžení, opar v ovzduší (zejm. za parného dne); požárno: vzduch byl jasný, bez "p-ů", takže bylo viděti na lesy (Rais)