požitek, -tku m. (6. mn. -tcích) 1. příjemný zážitek, působící pocit rozkoše: mít p. z jídla; umělecký p. potěšení; s p-em vychutnávat odpočinek rozkoší; p. z jízdy autem *2. požívání (jedení n. pití) něčeho: rozjařena p-em piva (Herrm.); pravidelný p. lihovin (Haš.) 3. mn. p-y poněk. zast. pravidelný příjem (zprav. v penězích, např. plat, důchod): služební, zaopatřovací p-y; p-y z nadace †4. užitek, výnos, výtěžek, příjem z něčeho: musel každý, kdo měl vinici, z p-u desátý díl pánu odváděti (Něm.); právo p-u, nikoli právo vlastnictví (Vrchl.) †5. mn. p-y poživatiny, plodiny 1: mnohé p-y přivážely se k nám, káva, cukr, čaj (Ner.); p-y zemské (Č. lid); → expr. zdrob. k 1 požiteček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)