pobídka, -y (2. mn. -dek) (nář. pobízka, -y, Kosm.) ž. pobídnutí, vybídnutí (ke konání něčeho): bez p-y se dali koně do klusu; úspěchy musí se stát p-ou pro ostatní; udati, kdo dal první k závazku takovému p-u (Pal.) pohnutku, podnět