pobíti dok. (1. j. -biji, rozk. -bij, min. -bil, trp. -bit) 1. (co čím) přibít, upevnit (zprav. kov) na povrch něčeho: p. střechu, věž plechem; husitský cep pobitý hřeby; kádě pobité měděnými obručemi kované, stažené 2. (koho, co) hromadně usmrtit: vojsko bylo pobito do posledního muže; p. mnoho zvěře 3. obl. mor. (co) potlouci: kroupy pobily úrodu; chlapci pobili několik talířů rozbili 4. zast. a nář. (koho, 4. p.) zbít, ztlouci někoho, natlouci někomu: rozbije všecko, pobije mě (Herb.) 5. (koho, 4. p.) obl. mor. přemoci ve rvačce; sport. slang., expr. porazit v závodě, zvítězit nad někým: pobil soupeře; — pobíti se dok. zast. a nář. poprat se, servat se: nepobiješ se v krčmě (K. Čap.); — ned. pobíjeti