pochod, -u m. (6. j. -u) 1. pravidelná chůze, často hromadná a konaná na delší vzdálenost, zprav. za urč. cílem: rázný, ostrý p.; májový, vojenský p.; řadit se k p-u; dát se na p.; hrát do p-u; p-em v chod (povel); jít husím p-em jeden za druhým; přen. vítězný p. socialismu světem postup, cesta 2. průvod pochodujících lidí: p. nezaměstnaných; nacistický p. smrti; mírové p-y; p-y hladu; voj. pozemní přesun vojsk konaný na dopravních prostředcích, bojových vozidlech a pěšky (koňmo) 3. hudební skladba k pochodu (ve význ. 1): rázný, řízný, veselý p.; hudba spustila, hrála p.; hud. slavnostní, vojenský, smuteční p. 4. postup (něj. děje), proces 2, děj 1: myšlenkový, duševní p.; p. trávení; zánětlivé p-y; geol. horotvorný p.; chem. chemický p. reakce; tech. výrobní, sušicí, varný, rafinační p.; hut. kyselý, konvertorový p.