pochváliti dok. (3. mn. -í, rozk. -chval) 1. (koho, co) projevit pochvalu někomu (op. pohanět): byl ve škole pochválen; p. dítě; p. dobré jídlo; p. (někomu) nové šaty 2. (co, koho) oslavit, projevit úctu: a ještě musím p. tebe, česká řeči (K. Čap.); distichem zvučným pochválil růži (Bezr.); – zast. pochválen (buď) (Pán) Ježíš Kristus! (katolický pozdrav); — pochválit se dok. nář. pochlubit se: hned se (muž) ženě pochválil, že už kmotra má (Něm.); — ned. pochvalovati